Seat Leon

Napsal Luděk Gühl (») ve čtvrtek 1. 9. 2016 v kategorii Zkušenosti s auty, přečteno: 837×
554181-697473203596298-1991839516-n.jpg

Seat Leon přibyl do naší rodiny po dlouhodobých zkušenostech s vozy značky Škoda. Už jako dvacetiletý dostal můj táta od svého táty na doježdění starou Škodu 1000MB, barvy holubičí šeď a od té doby se to s námi nějak táhlo. Nejspíš nejsem sám, naopak bych řekl, že lidí s dlouhodobou rodinnou zkušeností se značkou škoda bude v České, ale i Slovenské republice většína. Je tedy logické, že když přišel čas na výměnu naší Fábie 1,2 HTP za něco novějšího, šli jsme nejprve ke škodovce. Fabii už jsme nechtěli, nehledě k tomu, že by byla stejná, jako jsme měli, Rapida jsem našim zakázal, protože jsem věděl, jak se vyvíjel a jak se vyrábí a Octavia byla pro dva lidi zbytečně velká a drahá. Protože rodiče už chtěli normální auto a ne třasořitku, zamířili jsme jasně na vozy nižší střední třídy. Šli jsme tedy logicky k vedlejšímu Volkswagenu. Golf už nebyl tak velký, ale byl ještě dražší. Můj prvotní návrh na Seata byl rezolutně odmítnut s tím, že Španělé nemají pracovní morálku a ta auta nemohou nic vydržet. Po mém naléhání, že je to jen Golf s jinou kastlí a ve Španělsku, stejně jako v Boleslavi na vše dohlížejí Němci, nakonec rodiče svolili. Ale nemyslete si, koukali jsme i jinde. Například v Lounech, kam jsme se jeli podívat na Mitsubishi nám prodejce neustále vnucoval Dacii a v Ústí nad Labem, kde jsme si vyhlídli Hondu byl zase prodejce nejspíše převlečeným překupníkem, protože nám neustále nabízel instalaci neoriginálního rádia a zimní pneumatiky na discích jakéhosi výrobce ze S-čchuhanu. Honda Civic se moc líbila mně, ale táta je konzervativní a špatně si zvyká na novoty. A přístrojová deska v Civicu není zrovna typickým zástupcem svého druhu. Nakonec tedy vyhrál ten zprvu odmítaný Seat. 

Táta byl hned ze začátku ohromen tím, jak to hezky táhne a jak nádherně drží v zatáčkách. Já, zvyklý na dvoulitrové BMW, jsem s ním nadšení zrovna nesdílel, avšak chápal jsem, že skok z HaŤaPky na tohle je jako kdyby se chromý postavil na nohy. Dále vám tedy popíšu jen svoje dojmy, neoslněn tímto lurdským zázrakem. 

Auto je opravdu hezké. Možná lépe působí naživo, na fotkách vypadá trochu bachratě. Že bachraté opravdu není zjistíte při otevření a především při zavření dveří. Jemné docvaknutí se tak úplně nekoná, šetření plechem, pardon, úspora hmotnosti, je znát. Dveře jsou takové jakoby papírové. Zbytek karoserie také zrovna příliš pevnosti nepobral. Opřít se o auto prakticky znamená změnit jeho tvar. Interier je strochý, ale neurazí. Oproti starším Seatům je to určitě pokrok. čeho si člověk ale všimne je to, že zatímco přední dveře jsou potaženy měkkým plastem, zadní už jen jakousi formou bakelitu. Ne, že bych osahával dveře pravidelně a kochal se tím, jak je to měkké, ale tenhle rozdíl je vidět už napohled, neboť zadní dveře vypadají, jak kdyby je někdo vzal leštěnkou. Ale co, já vzadu nejezdím. Volant by mohl být tlustčí, ale to je jen drobnost, do ruky padne dobře. Co nepadne do ruky je multimediální systém s dotykovou obrazovkou. Říkám to pořád a ještě to určitě mnohokrát řeknu, ale dle mého nemá dotyková obrazovka v autě co dělat. V autě máte řídit a veškeré funkce mají být jasně dány tlačítky. Kde jsou doby, kdy se konstruktéři s designéry snažili, aby tlačítka byla vystouplá, ideálně každé trochu jiného tvaru, abyste nemuseli odklánět pozornost od řízení a nahmatali je prakticky poslepu a mohli v zimě řídit i v rukavicích. Dnes se musíte na dotykové obrazovce, trefit prstem do čtverečku 1x1cm abyste se dostali do menu podmenu menu systémů vozidla a tam ve vedlejším menu zapli rádio. A krom toho to pak v autě pořád vypadá, že jste pěkná prasata, protože je neustále celý displej umatlaný od prstů. Co se mi naopak opravdu velmi líbí je klasická ruční brzda. Žádné módní výstřelky. Prostě dobrý pomocník do zimy a máte-li odvahu, tak i partner na vyblbnutí se ve sněhu. Bohužel musím říct, že to je takový světlý bod. Sedačky nejsou nepohodlné, ale v zatáčce vás nepodrží. Krom toho nemáte šanci si dát na okno navigaci, protože 12V zásuvka je pod loketní opěrkou a natažením drátu od středu auta k přednímu sklu byste riskovali, že vám v autě začnou hřadovat vlaštovky. 

Auto jezdí. Drží na silnici, pokud ho nepošlete volantem jinam, což by nemusel být takový problém, protože od posilovače vůbec nevíte, co dělají přední kola. Auto má naštěstí tolik elektronických systémů, že opustit nechtěně silnici je prakticky nemožné. Zabít vás dřív zvládnou nenastavitelné bezpečnostní pásy, které docela dobře pomaloučku prořezávají vaši krční tepnu. Motor už je lepší. Má hodně výkonu a umí jezdit za málo. Hlavně to druhé je dnes pro mnoho lidí nejdůležitější parametr. Dříve se chlapi v hospodě trumfovali, jak rychle jeli z Prahy do Brna, kdo předjel nějaké silné auto a nebo jak rychle jim to jede. Dneska kdo chce být v hospodě král, ten musí být ta největší socka a nemít na benzín. Jinak si nedokážu vysvětlit posedlost spotřebou. Chcete mi tvrdit, že nemáte 30 Kč na litr benzínu? A chcete mi to tvrdit u půl litru piva, který stojí 30 Kč? Jinak se toho o moc víc říct nedá. Vše je tam, kde byste to čekali, auto není vůbec ničím jiné, než konkurence. Vlastně ano. Má parádní LED světlomety, které svítí lépe, než žárovkové, ale hůže než xenonové. Ale vypadají fakt božsky.

V tomhle článku jsem popsal spoustu špatných vlastností tohoto auta. Ale nerad bych, aby si někdo myslel, že mám vůči němu averzi, vůbec ne. Seat je prostě jen stejné auto, jako jakékoliv jiné. Je to znak dnešní doby, že auta prostě ztratila duši. Částečně to dělají různá nařízení a normy, ale z velké části si to děláme my sami. Lidé jsou čím dál tím línější, doufají, že někdo za ně vše vyřeší. Většina lidí dnes ani neumí řídit, protože řídit dnešní auta je jednoduché jako sedět na židli. Ochrání vás elektronika, lidé nepotřebují kontakt se silnicí skrze volant, lidé nepotřebují jezdit bezpečně do zatáčky. Prostě jedou. Auto se postará. Ono to nějak dopadne. Je to hlavně naše laxnost, že bereme auta čím dál tím víc jako něco, co nás dopraví z domova do práce a zpátky. Bez emocí, bez zážitků. Prostě jen cesta, ztráta času. Většina populace přivítá den, až bude auto jezdit samo. 

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel šest a pět