Mercedes-Benz A180

Napsal Luděk Gühl (») ve čtvrtek 1. 9. 2016 v kategorii Zkušenosti s auty, přečteno: 970×
dsc-0117.jpg

V prvních článcích se budu věnovat vozům, které momentálně máme v rodině a samozřejmě musím začít mým autem.

Mercedes A180 jsem jako nové auto převzal 29. října loňského roku. Situace s mým BMW (o kterém určitě napíšu vzpomínkový článek) mě donutila, že jsem začal přemýšlet nad ,,bezúdržbovým" autem. Pod pojmem bezúdržbový si představuji auto, do kterého budu lít benzín a kapalinu do ostřikovačů, nic víc. Po velmi dlouhém přemýšlení mě napadlo podívat se na nabídku operativního leasingu, která se šíří jako lavina v reklamách a automobilky se předhánějí, kdo na tuto formu financování nabalí co nejvíce lidí. Inu po nějakém pátrání jsem zjistil, že jsem nejspíš opravdu cílová skupina pro ,,operák". Mladý, vydělávající, nechce dlouhodobé závazky a se spořícím účtem, kde fouká jen meluzína. 

V té době jsem ale nevěděl, co si vyberu za vůz. Výše měsíční splátky nehrála zase takovou roli, ale chtěl jsem auto, které bude vybavené, abych v něm zvládal delší cesty, které pravidelně absolvuji a aby mělo motor, který nepotřebuje do kopce vypomáhat bidlem vystrčeným z okénka. Samozřejmě, že jako každý jsem nejprve koukl na nabídku škodovky, ovšem, řečeno slovy klasika, ceny příliš připomínaly drahotu. Fábie s litrovým tříhrnkem, kde by se mi válce hádaly, který zrovna má kdy zabrat, vybavenoá asi jako gotický hrad a v krásné pošťácké modré se mi opravdu moc nelíbila, tak jsem koukl výše. Alespoň slušně vybavená Octavia, avšak s nafťákem pod kapotou, ale už stála tolik, že to i v mém rozpočtu roli hrálo. bezmála 11 000 Kč měsíčně se mi opravdu dávat nechtělo, koukl jsem tedy ke konkurenci. 

Po dlouhém vybírání nakonec zbyly dva poslední kandidáti. Seat Leon, který máme doma a kterému věnují následující článek a k mému překvapení Mercedes-Benz A180. Oba těstně pod devět tisíc měcíčně. A mě nastalo dilema. Buď křiklavě zelený Seat s motorem 1,4 90kW a nebo černý Mercedes 1,6 90kW. Schválně by mě zajímalo, kdo by si v tu chvíli vzal Seat. Krom toho, že nemusím dávat všem najevo výraznou barvou, že teď jedu já má pro mě Mercedes další výhody. Zaprvé má zadní nápravu a nejen ohnutou tyčku a zadruhé JE TO KRUCINÁL MERCEDES, NE? A tak jsem si onoho 29.10.2015 šel pro svoje první nové auto. A řeknu vám, přebírat si v pětadvaceti letech svůj první nový Mercedes není špatný pocit.

Auto jako takové ale není nic převratného. Klasický hatchback nižší střední třídy, pohon předních kol a dnes tak módní turbomotor. Mnoho takzvaných petrolheadů (fanoušci do aut, kteří onanují nad obrázkem Ferrari, co jim visí na zdi a doufají, že jim rodiče, u kterých bydlí, půjčí zítra auto) ,,áčko" ani za Mercedes nepovažuje. Ale to, že je to opravdu Mercedes se ukrývá v něčem jiném. V něčem, co při jízdě v autě vůbec nevnímáte, ale po přesednutí do jiného auta vám to chybí. A nemluvím teď o anatomických sedačkách, i když ty mým zádům skutečně v jiných autech chybí, mluvím o pocitu solidnosti. O pocitu, že když na něco sáhnete, tak se to neviklá, všechno do sebe perfektně zapadá, dokonce i podlážka v kufru má zácvak, který s jemným klapnutím dosedne na přesné místo, o pocitu, že když se dotknete něčeho, co vypadá jako kovové, tak ono to je kovové. A přitom si interier nemusí hrát na ozdobné dřevěné obložení nebo LED podsvětlení. Co ještě velmi kvituji je absence módního dotykového displeje. Displej tam je a dotýkat se ho můžete, ale výsledkem bude jen zamatlaný displej od vašich prstů. Systém se totiž ovládá malým kolečkem na středové konzoli a řeknu vám, je to systém k nezaplacení, popisovat to nebudu, stačí vyzkoušet. Co se také ovládá jinde, než byste čekali, je bohužel ruční brzda. Tomu, kdo vymyslel, že dáme ovládací knoflík ruční brzdy pod spínač světel vlevo dolů, bych taky dal ovládací knoflík někam, kde by ho dlouze hledal. Elektronická ruční brzda byla poprvé použita ve starém sedmičkovém BMW, protože mělo na středovém tunelu už tolik tlačítek, že se tam prostě klasická brzda nevešla. To ale milí páni konstruktéři neznamená, že jí natruc narvete do všech aut, co se dá a ještě na místa, ke kterým musíte dát mapu a kompas, abyste je našli. Tenhle módní ústupek totiž nemá za následek nic jiního, než to, že první tři týdny, každé ráno poté, co nenahmatáte páku ruční brzdy, přemýšlíte, jestli se vůbec dostanete do práce, protože nevíte, jak se dá auto rozpohybovat. Jistě namítnete, že přeci tím pádem jste museli brzdu den předtím večer zatáhnout. No, nemuseli. brzda se zatahuje sama. Tedy jen za určitých podmínek, které nejsem ani po téměř roce používání auta schopen popsat. Tohle řešení jsem kvitoval pouze jednou, když mi opilí kamarádi ukradli klíče od auta a chtěli přeparkovat. Vydrželo jim to 20 minut, než klíče odevzdaně a naštvaně vrátili. Možná to bude fungovat i proti zlodějům. Další otazník je kufr. Já opravdu nepotřebuji velký kufr, a těch jejich blablabla litrů v kufru není pro mě směrodatná veličina. Jen si ale říkám, jestli by to nechtělo jiné uspořádání. Jde o to, že ,,áčku" úplně chybí rezerva, má jen kompresůrek a jakýsi sajrajt, který je stejně k ničemu (ještě, že mám asistenční službu) ale v místě, kde rezerva bývá, tedy pod podlážkou, je hodně místa. Bežně tam tahám lopatu, 5l kanystr, dvě deky a spoustu dalších zbytečností. Ano, je hezké, že pak ve vlastním kufru mám neustále pořádek, jen si nejsem jistý, zda byl zavazadelník v autě vynalezen proto, aby v něm bylo uklizeno. Taky si někteří spolucestující stěžovali, že se dozadu, kvůli skloněnému oknu, špatně nastupuje. Nevím, vzadu jsem nikdy neseděl a nehodlám na tom nic měnit. Oni chtěli svézt, tak ať neremcají, nebo půjdou příště pěšky. Jo a na kostkách vrže plato a já nevím kde. 

Co se týká jízdy s áčkem, tak je jiná, než byste od Mercedesu čekali. Je krátké, lehké a má pohon na předek. Podvozek sice v zatáčkách dobře drží, ale má tendenci se hrnout po tečně ven a to dosti hlučným způsobem, i v případě, že zrovna nepasujete auto mezi svodidla. Nevím, jestli za to ale může podvozek, protože auto má již od výroby velmi módní eko-boty, tedy pneumatiky s nízkým valivým odporem, které vám ušetří 0,000000000000000001 l paliva na 100 km, ale nedrží ani na suchu, natož, když si před vás třeba někdo odplivne, a když začnete brzdit, tak spolehlivě minete ještě tři křižovatky, než se guma prodře na ráfek a vy konečně zastavíte. Ale alespoň, že netaje Antarktida a tučňáci se nemusí stěhovat jinam. Krom toho je předepsané trošku vyšší hustění pneumatik, takže jízda, už tak dost nepodobná správné mercedesí, se změní na čistě klasickou, jako byste jeli v Golfu nebo Civicu. Motor nevím, viděl jsem ho jen párkrát, když jsem dolíval kapalinu do ostřikovačů a to jsme si moc nepokecali. Proč taky, za rok auto vracím a nevím, proč bych si měl pod kapotou hledat kámoše. Jede a nenadává mi za to. 

Auto má také spoustu dalších zbytečností. Musím sice uznat, že parkovací senzory vepředu a vzadu mi nevadí, protože, na rozdíl od senzorů koncernu Volkswagen na mě neřvou kvůli každému stéblu trávy. Zakřičí, až když jsem už fakt blízko překážky. Také jsem k nim ale dostal samočinné parkování. Použil jsem ho třikrát. Když jsem zkoušel, jestli to fakt zaparkuje, když jsem zkoušel, jestli předchozí zkouška nebyla náhoda a když jsem ukazoval tátovi, že to fakt parkuje. Také je v přední masce radar, co mi říká, že jsem moc blízko přede mnou jedoucímu autu. Nejprve se rozsvítí na budících výstražný trojúhelníček. Když nepřibrzdím, tak na mě začne řvát a nakonec by měl začít brzdit. Do této fáze jsem se tedy ještě nedostal a zkoušet to nehodlám. Vypadalo by blbě na pojišťovně říkat, že jsem chtěl zkusit, jestli mám pevnější nervy, než mé auto. Za nejzbytečnější věc na autě ale považuji systém, který hlídá, zda není řidič unavený. Což o to, myšlenka je to hezká, ale provedení už tolik obdivu nezaslouží. Systém totiž nějakým způsobem vyhodnocuje, jak škubete volantem, jaké jsou reakce na brzdu a plyn a také jak dlouho už jedete. A to je přesně ten kámen úrazu. Někdo totiž systému neřekl, že když jedete 700 km do Mnichova, tam se zrušíte alkoholem a druhý den jedete zase 700 km zpátky, tak jste zkrátka unavení celou zpáteční cestu a nemůže se vymazat pokaždé, když si na 5 minut zastavíte na odpočívadle. V tu chvíli vám totiž auto hlásí, že máte plnou bdělost a jste připraveni jet dál. Okej, alespoň ale neotravuje. Tak jak je krucinál možné, že na mě pak začne řvát a blikat po půl hodině cesty do Mladé Boleslavi, když jsem předtím spal, dal si kafe a byl jsem úplně v pohodě?

I po deseti měsících a dvaceti tisících najetých kilometrech se s autem pořád tak nějak sžívám. Přijde mi, že umělá inteligence začíná nejen promlouvat do našich životů, ale že začíná být dosti svéhlavá. Něco jako vaše přítelkyně. Pořád se jí něco nelíbí, občas na vás řve, dělá si co chce, má spoustu vad a našli byste i pár zbytečných vlastností. Ale stejně, když jste spolu, tak jste šťastní, protože se v koutku duše těšíte na to, co si zase vymyslí. Kdyby byla dokonalá, tak se unudíte k smrti.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel dvě a dvě