Poslední autosalon v Paříži

Napsal Luděk Gühl (») v úterý 6. 9. 2016 v kategorii Novinky, přečteno: 841×
paris-motor-show.jpg

Dnes, 6. září 2016, vyšel na stránkách iDnes.cz článek o tom, že letošní autosalon v Paříži by mohl být posledním, který se ve městě nad Seinou bude konat. Ve článku shrnovali všechny možné důvody, od snižování emisí, přes budování cyklostezek a tak dále. Mě však tento článek donutil zamyslet se nad tím, jakou mají vlastně autosalony funkci ve 21. století. 

Pro odpověď na tuto otázku se musíme vrátit daleko do historie. První autosalony byly vlastě prodejními místy, dnes bychom řekli dealery. Tehdy se však prodejci nespecializovali pouze na jednu, dvě značky. Prodávali prostě auta. Něco, jako stánek se zeleninou. Tam také neprodávali pouze mrkev. Prakticky všichni měli v nabídce vozy od různých výrobců. Tedy od těch, které se jim podařilo oslovit a se kterými uzavřeli obchod. Je ale logické, že ne všichni návštěvníci těchto dealerů byli zároveň zákazníky. Na prodejně tedy bylo jen pár aut a přicházeli do ní také ti, kteří si chtěli vozy prostě jen prohlédnout a, bude-li prodejce dobře naladěn, i do nich usednout. Je více, než logické, že největší prodejci byly ve velkých městech, protože zde byla i nejpočetnější klientela. Avšak v těchto dobách se velký počet vozů vyráběl na zakázku, jako naprostý originál. Tyto vozy měly v drtivé většině případů již svého kupce a nebylo je tedy třeba vystavovat. Jenže bohatý člověk, který si mohl zakázkovou karoserii dovolit, byl, tak jako dnes, také velmi ješitný a chtěl své krásné fáro ukázat světu. To se samozřejmě zamlouvalo i karosárnám, pro které představovalo vystavení vozu výbornou reklamu. Právě v té době začaly získávat věhlas karosárny jako italské Bertone, Zagato a Ghia, francouzská Labourdette nebo česká, tedy rakouskouherská Sodomka. Tyto vozy měly samozřejmě omezený čas vystavování, neboť majitelé v nich chtěli také jezdit. A právě z myšlenky časově omezené výstavy aut vznikaly první autosalony, prakticky takové, jaké známe dnes. Autosalony se postupem času začaly koncentrovat do velkoměst, kde sídlila majetnější klientela, tedy potenciální zákazníci. Tam začaly automobilky také dodávat své vozy a odhalovat své novinky. 

V dobách, kdy neexistovala televize se buď museli lidé při premiéře nového vozu buď spokojit s popisem z rozhlasu a svou fantazií a nebo vyrazit na autosalon. Autosalony ale nebyly pouze haly, kde byla naskládána auta. Jejich součástí byly večírky, rauty, plesy a dokonce i divadelní představení. Prostě společenská událost se vším všudy. Automobilky představovaly nové vozy a trumfovaly se o to, čí výstava přitáhne více zvědavců. Každý, kdo měl co dočinění s automobilismem se zde musel ukázat. Nakonec i jednotlivé autosalony začaly spolupracovat a rozdělili si kalendářní rok tak, aby se nepřekrývaly a nemusely se o ně automobilky ani zákazníci přetahovat. Po několika desetiletích ve vyčlenily z průměru hlavně autosalony ve švýcarské Ženevě, francouzské Paříži, německém frankfurtu nad Mohanem (přesunutý z Berlína po 2. světové válce) italském Turíně (dnes už neexistující) a americkém Detroitu. Dlouhá desetiletí byly autosalony vždy tím místem, kde se odehrávala automobilová historie. Představení vozů jako Citroën DS v Paříži roku 1955, Jaguaru E-type v Ženevě 1961 a nebo Lamborghini Miura v Turíně 1966, zcela přepsalo historii. Kdo nebyl u toho, mohl o těchto okamžicích pouze snít až po několika dnech u článků v novinách. To bylo kdysi. V době, kdy se lidé zprávy dozvídali z papírových novin, kdy fotografický film měl 32 snímků, kdy televize byla jedna v celém domě a chodili se k vám na ní dívat i sousedi, kdy informace neputovala světem rychlostí světla. 

A o je podle mě to, co prakticky zabíjí autosalony v jednadvacátém století. Dnes, když chcete vidět premiéru nějakého auta, tak zapnete televizi nebo otevřete zprávy na internetu. Vše je online, ke každému autu existuje tisíce fotek ještě předtím, než se oficiálně ukáže naživo. Chcete-li si auto koupit, rozhodnete se mezi konkurenty ze své kancelářské židle a pokud jste líní i dojít k dealerovi, stačí Vám si vybrané auto nakonfigurovat a objednat přímo z pohodlí domova. Když se dnes jdete podívat na autosalon, zjistíte, že většinu aut jste již viděli na fotkách. Dnes už na autosalony nelákají ani různé designové koncepty, protože i jejich fotky a veškeré údaje jsou naprosto volně na internetu. Na autosalon chodí dnes pouze opravdoví nadšenci, kteří jsou ochotni dát peníze za cestu, ubytování a jídlo v mnohdy tisíc kilometrů vzdáleném městě. Oni ty peníze ale nedávají proto, že by se jim to vyplatilo kvůli rozhodování se o novém voze. Oni je dávají, protože jsou auta jejich záliba, koníček, možná i život. Jenže autosalon je věc bohužel velice nákladná nejen pro organizátory, ale i pro samotné automobilky. Tak nákladná, že už přestávají být ochotni sponzorovat koníček těmto snílkům. Bohužel. Je hezké mít koníček, je krásné být snílek. 

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel čtyři a osm